close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2010

Bedřich Smetana

6. listopadu 2010 v 11:19 Osobnosti
* 2. března 1824 v Litomyšli
+ 12. května 1884 v Praze

   Na popud svého otce Františka se Bedřich učil od čtyř let hrát na housle a později i na klavír. Poprvé veřejně vystoupil v šesti letech s předehrou k Auberově opeře Nemá z Portici k příležitosti akademie filozofů.
   Když se s rodinou přestěhoval do Jindřichova Hradce, musel opakovat druhou třidu, ačkoliv v první byl premiantem. Po základní škole vystudoval gymnázium v Plzni.
   V patnácti letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. S rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti a zanedlouho zkomponoval polky Louisina polka a Jiřinková polka.
   Když odmaturoval, odešel za prací do Prahy, kde se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna a zároveň studoval u Josefa Proksche.
   Roku 1848 založil vlastní hudební ústav a v roce 1849 se Kateřinou Kolářovou, se kterou měl čtyři dcery; Kateřinu, Gabrielu, Bedřišku a Žofii.
   Smrt hudebně nejnadanější Bedřišky zasáhla Smetanu natolik, že zkomponoval klavírní Trio g moll. Nakonec přežila jenom Žofie.
   Léta 1856 - 1861 strávil v Goteburku ve Švédsku, kde komponoval další polky a řídil koncerty klasické hudby.
   Při návratu do Čech zemřela v Drážďanech Smetanova první žena Kateřina. V českém městě Obřížství se roku 1860 podruhé oženil Barborou "Betty" Ferdinandovou, a ještě na rok se vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele Pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.
   Úspěch mu zajistilo uvedení oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, které složil v letním sídle v Obřížství. Za Branibory v Čechách získal cenu za nejlepší českou operu a finanční odměnu 600 zlatých, což byl tehdejší celoroční plat učitele. Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem v Národním divadle.
   Po roce 1870 se začal zhoršovat Smetanův zdravotní stav. Měl závratě a zvracel, náhle trpěl úpornými vyrážkami a řadou dalších obtíží. Vyšetření prokázalo, že zánět postihl i uší kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Poslední léta svého života strávil u své dcery Žofie a jejího manžela v Jabkenicích.
   20. dubna 1884 se jeho stav prudce zhoršil, takže musel být převezen do ústavu pro duševně choré v Praze - Kateřinkách, kde nedlouho poté zemřel.

Egypt

5. listopadu 2010 v 9:55 Země a státy
Tento referát se může hodit žákům 7. tříd, které učí paní učitelka Miriam Valečková

Památky:
      Chrám královny Hatšepsut:Mimořádnou architekturou tento chrám vyniká proto,
neboť k jeho stavbě bylo využito nerovnosti terénu! Stojí na úbočí skalního
útesu a je řešen na úrovni tří teras se sloupořadími, kterými se lze dostat
ke kaplím vyhloubeným ve skále.
Jak se ke chrámu dostat
Přiveze vás sem autobus. Vystoupíte na parkovišti vzdáleném tak 500 metrů od
chrámu. Dál už musíte pěšky.
Lokalita: Dér el-Bahlí

     Abú Simbel: Skalní chrám jehož vstup střeží čtyři majestátní sedící postavy
Ramesse II., které jej zpodobňují v různých etapách života (od mládí až po
zralého muže). Tito Ramessové jsou vysocí přes 20 metrů!
V popředí stojí sochy královských žen i se svými dětmi, vše vytesáno do
kamene v nadživotní velikosti.
Při vchodu do chrámu lze obdivovat množství hieroglyfů a menších soch
ztvárňující sokoly (symboly boha Hora) a nebo příslušníky královské rodiny.
Lokalita: Město Asuán
      Kom Ombo:Toto místo 50km severně od Asuánu proslulo tím, že sem bylo v 60.
letech přestěhováno 100000 Núbijců, kteří museli opustit své vesnice kvůli
stavbě přehrady.
Chrám z Kom Ombo leží mimo město nad Nilem. Dvojitý chrám je zasvěcen bohu s
krokodýlí hlavou, Sobekovi, a bohu se sokolí hlavou, Horovi. Architektonicky
je zajímavý především protože se jedná vlastně o jakýsi dvojchrám se dvěma
vstupy, každý vedoucí do vlastní posvátné cely.
Lokalita: U břehu Nilu, kousek od Asuánu
      Chrám Philae:Chrám Philae byl vybudován v období vlády dynastie
Ptolemaiovců. V průběhu dalších staletí přestavován a rozšiřován i v období,
kdy byl Egypt římskou provincií. Na začátku 6.století byl Chrám Philae
posledním chrámem, kde se praktikovaly starověké egyptské náboženské obřady.
Je zasvěcen bohyni Eset.
Lokalita: Ostrov Agilkija


Letiště:
Egypt má dvacet mezinárodních letišť: Káhira, Alexandrie, Luxor, Asuán,
Hurghada, Sharm el-Sheikh a další. Většina turistů cestuje přes mezinárodní
letiště v Káhiře.


Hotely:
Hotel Abo Navas Resort: Hotelový komplex se nachází přímo u pláže. Ubytování
je ve dvoupatrových vilkách, které jsou umístěny ve velké hotelové zahradě.
Personál zde neumí anglicky domluvíte se zde pouze italsky
Hotel aida verdi:Hotel se standartně vybavenými dvojlůžkovými pokoji ležící
8 km od centra Hurghady. Na pokojích je klimatizace, telefon, TV se
satelitem, WC, koupelna a lednička.
2,5 km od areálu se naachází korálová pláž, 2 km od areálu písčitá
Hotel Akassia Swiss Resort:Velmi luxusní hotel leží přímo u písečné pláže a
v jeho
areálu najdete mnoho různých restaurací, bary, obchody, bazény, tenisové
kurty, saunu, stolní tenis aj. Pokoje mají vlastní sociální zařízení i
klimatizaci.

Mihule potoční

4. listopadu 2010 v 16:55 Živočichové
Popis:
Mihule potoční nepatří mezi ryby, ale mezi vývojově nižší kruhoústé (Cyclostomata). Je to vodní živočich s tělem protáhlého, hadovitého tvaru, bez párových končetin a v zadní polovině těla má dvě podélné hřbetní ploutve. Typické pro mihuli jsou nálevkovitá a přísavná ústa, kterým chybí čelisti. V hlavové části těla má malé oči a míšky se žaberními váčky, které nahrazují žábry.

Mihule potoční je v Česku kriticky ohrožený druh. Žije skrytým životem, do moře netáhne. Obývá především potoky a menší řeky. Vyskytuje se ve Francii, Itálii, na Britských ostrovech a v úmořích Severního a Baltského moře, na Slovensku v Popradu a Dunajci. Je rozšířená na pstruhových vodách a v některých vodách mimopstruhových.
Vyhledává úseky s čistou, mírně proudící vodou. Vyžaduje, aby dno mělo poměrně silnou písčitě humózní vrstvu s hrubšími naplaveninami rostlinných zbytků, aby se do nich mohla lehce zavrtávat. Tyto podmínky nachází nejčastěji v mělčích tůňkách a zátočinách.

Rozmnožování:
Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1 - 2 tisíce jiker. Z nich se líhnou larvy nazývané minohy. Zahrabávají do bahna, kde žijí 3 - 5 let. Na podzim před třením dochází k vývoji v dospělce. Získají větší ploutevní lem a ústa s přísavkou a rozrostou se jim pohlavní žlázy.
Larvy mihule se živí řasami a drobnými živočichy také jako paraziti na rybách - přijímají tedy smíšenou krev a porušené tkáně. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.
Mihule po výtěru hynou, takže jedinec žije asi tak 8 měsíců. Rozmnožují se kloakou a dorůstají délky 15 cm.

Mihule potoční hlídá kvalitu vody. Dr. Lubomír Hanel, který koordinuje národní program záchrany mihule, nazvaný jejím latinským jménem "Lampetra", v časopise Nika napsal: "Úbytek až vymizení celé populace nastává obvykle tam, kde dochází k necitlivým úpravám koryt, odstraňování jemných naplavenin a především k dlouhodobému znečišťování vody. Larvy díky skrytému způsobu života v naplaveninách dokáží někdy přečkat i krátkodobou havárii v kvalitě vody."

Donedávna hrozil zánik jedné z posledních lokalit, kde se mihule potoční dodnes hojně vyskytuje - ve Veseckém údolí na okraji Liberce. Dnes již neexistující firma AKVA KB chtěla údolí zatopit a v okolí vzniklé nádrže vystavět rekreační areál a rodinné domy. Dětem Země se spolu s místními obyvateli a dalšími občanskými sdruženími po čtyřletém úsilí podařilo tomuto projektu zabránit.

Lov mihulí je zakázán, protože patří do souboru živočichů chráněných podle zákona o ochraně přírody.

Gotika

4. listopadu 2010 v 16:54 Umělecké slohy
Umělecký sloh gotika navazuje na sloh románský. Začíná se projevovat od druhé poloviny 12. století a pokračuje ve vrcholném středověku zhruba po další tři století.
     V českých zemích nastupuje i ustupuje gotika o něco později. V Německu a střední Evropě trvala až do počátku 16.století, kdy se v Itálii a Francii již prosadila následující renesance. Ta se z gotiky nevyvinula, ale naopak se ji snažila popřít a při svém vývoji se opírala o antické dědictví.
Termín gotika nebo gotický se vztahuje ke Gótům. Gótové byli východogermánské etnikum, které podle tradice pocházelo z jižního Švédska a ostrova Gotlandu, a výrazně se zapsalo do dějin raného středověku, především do doby stěhování národů.

Znaky gotického slohu:
  1. Vertikalismus - Optický dojem odhmotnění a přiblížení k Bohu v samotné stavbě i v jednotlivých jejích částech.
  2. Lomený oblouk, který prochází vývojem od širokého a méně lomeného až k vysokému ostře zalomenému. Tento oblouk je používán v oknech, portálech a všech zdobných částech stavby. Podle tvaru oblouku lze určit i léta vzniku.
  3. Vnitřní opěrný systém, který se skládá z klenebních žeber svedených do přípor předsazených před pilíři. Váha stropu je tak převedena do úzkých partií, což umožnilo postupně odlehčit zdi a zaplnit je rozsáhlými okenními plochami.. Klenební žebra v průběhu vývoje gotiky ztratila nosnou funkci a stala se dekorativním prvkem.
  4. Vnější opěrný systém používaný zejména u gotických katedrál je pomocným činitelem podpírajícím z vnější strany pilíře, které zachycují tlak klenby. Skládá se z opěrných oblouků a opěrných pilířů.
  5. Mezi nejrozšířenější zdobné prvky patří fiály (drobné věžičky) a chrliče (fantastické hlavy s otevřenou tlamou, které chrlily vodu stékající ze střech), nebo také tzv. rozety, kruhová zdobená okna.
První sochařské projevy byly pouhým doplňkem architektury. Sochy nestály volně v prostoru, ale jakoby byly přilepeny přímo k architektuře. Stalo se zvykem, že v průčelí chrámů u portálů se tesaly sochy apoštolů po pravé i levé straně.
Pro gotické malířství je příznačné řešení napětí mezi náboženskými výjevy a všedním životem. Obrazy deskové se malovaly na dřevěné desky složené z malých přesně opracovaných špalíčků tvrdého dřeva prokládaných a lepených do kříže v několika vrstvách. Je mýtem, že se tyto desky potahovaly plátnem, protože malba na plátno je známa až v renesanci. Fresky (obrazy malované do vlhké omítky) jsou druhým typem používané výtvarné tvorby. Zde přibývá i světská tematika, která líčí život krále či šlechty a boje.

Stavby: Královská kaple Sainte Chapelle v Paříži
             Katedrála svatého Blažeje v Brunšviku
             Kostel sv. Salvátora
             Katedrála sv. Víta
             Chrám sv. Barbory